Rozhodl jsem se napsat proč tohle všechno.
Původně měl být o něčem důležitém, ale nic důležitého mě nenapadá, spíš naopak ;-).

Ale aby ten článek nekončil na prvním řádku.



Vzpomínáte si na ten okamžik kdy jste poprvé přičichly k tomu co vás přivedlo až sem? Já ano. Byl to v roce 1991. V Plzni, na výstavišti.
Tam jsem poprvé uviděl Amigu 500. Tenkrát poprvé.
Tehdy jsem doma dostal par facek protože jsem se z výstaviště vrátil o tři hodiny pozdějc.
No to mi, ale nebránilo v tom abych tam byl druhý den znova!
Kde jsou ty časy!

Neuplynulo moc vody od té chvíle a já se dočkal.
Amiga 1200! Dokonce s 40Mb velký harddiskem! Kdo to kdy viděl! 
Byl jsem KING! K tomu monitor! A tiskárnu! 
Těžký prachy! Fakt že jo. Rodiče se plácli přes kapsu. A budiž jim za to dík!

A tak jsem rostl. Odolával jsem tlaku okolí. Amiga rulez! Amiga forever!

Jestli to do teď byl tuctový příběh tak teď přijde trocha vášně. A citu.

Nebýt Amigy nikdy bych nepoznal tolik super lidí. Tolik přátel. Nezažil to co jsem zažil.

Nikdy bych nepotkal svojí první doopravdickou lásku. 
Ano je to tak. Amiga za to mohla.
Dneska je to více či méně pryč. Více či méně. 
Ale Amiga zůstala. 
A já cítím dluh. Cítím dluh který nejde splatit. Snad jedinou věcí se ho můžu pokusit alespoň zmenšit.
Ta věc je tenhle magazín. Ta věc je tohle z části moje dílko.
Snad se bude všem líbit!